Původní pozdně gotickou tvrz postavil v letech 1520 až 1530 zástavní pán Petr ze Žerotína. Do dědičného držení Královské panství zakoupil roku 1583 vzdělaný štýrský šlechtic Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu, president dvorské komory, dvořan, osobní přítel
Rudolfa II. a bratranec posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka. Počínaje rokem 1586 začaly stavební práce a tvrz se změnila na příjemný renesanční zámek. Když Ferdinand opustil pražský císařský dvůr pro luteránskou víru, staly se mu Janovice azylem.
Vynikající finančník a znalec dolování vybudoval na panství hutě podle štýrské předlohy, a dal tak impulz k modernizaci celého železářství v našich zemích. Mezi lety 1656 a 1658 přibyla k zámku kaple v podobě rondelu a roku 1663, krátce před smrtí Volfganga Bedřicha, přestavěl zámek stavitel Alessandro Cannevalo v raně barokním duchu. Po období dietrichštejském přešlo panství roku 1721 sňatkem ovdovělé Marie Arnoštky z Gallasu do vlastnictví jilemnických hrabat Harrachů a zámek se stal vedlejším sídlem českého
rodu. Ferdinand Bonaventura provedl ve 40. letech 18. století zásadní přestavbu zámku s pomocí významného stavitele Gottfrieda Weissera v pozdně barokním slohu. Jeho dílem je celé západní a část severního křídla, kterými dotvořil zámek do dnešního tvaru rozevřeného písmene L. Vznikla tak hodnotná, výstavná a nesmírně prostorná stavba. Již v 60. letech je ale zámek opět přestavován, tentokrát v klasicistním stylu, Isidorem Gannevalem. Roku 1764 začaly bít zámecké hodiny a 1766 se skončila přístavba pivovaru. Dnešní tvář získal zámek v letech 1827 až 1850. V 19. a ve 20. století proběhly vnitřní úpravy a poslední vnější úpravy pochází z roku 1901. Zámek se stal trvalým sídlem janovické linie Harrachů za Karla Alfréda v druhé půli 19. století. Větev vymřela roku 1937 významným zemědělským znalcem a filantropem Františkem Arnoštem. Poslední majitelkou byla jeho dcera Anna Marie, žena maďarského diplomata Františka Zikmunda Rosty - Forgache z Barkocz. Nejtěžší chvíle nastaly po roce 1945. Majetek byl rodině pronásledované nacisty zabaven, část mobiliáře vyvezena do Maďarska, něco umístěno na zámku Liběchov a většina zničena nebo rozkradena. K jistému zlepšení došlo příchodem archivu Olomouckého kraje roku 1949 a později přibyly další fondy. Roku 2002 byl archiv deponován v Opavě a Olomouci. Zámek je prázdný a se stopami necitlivého zacházení, ale suchý a nikoli v nevratném stavu.
Přes nemalé náklady není jeho revitalizace problémem. V letech 2010 - 2012 proběhlo na janovickém zámku několik opravných záchranných prací, které inicioval a organizoval pan Ondřej Bačík st. Konkrétně se jednalo o instalaci mříží do přízemních oken,
instalaci všech nalezených dveří, opravu omítek a zdiva, úklidové práce všech prostor, opravu střechy a částečně krovů, opravu a výrobu nových okenic, zárubní a dveří.
Od června roku 2019 spadá pod správu Národního památkového ústavu, není v pronájmu města Rýmařov.
Zámek lze navštívit v návštěvních hodinách.
Zdroj : http://www.muzeumrymarov.cz/zamekjanovice.html
[ http://www.zamek-janoviceurymarova.cz/
| www.zamek-janoviceurymarova.cz ]
Fotografie červenec 2017
Trefili jsme se do dne, kdy nebyl zámek otevřen.Tak fotky interieru snad někdy příště….
Na místě dřevěné tvrze, později hradu, který byl několikrát vypálen, byl v 16. století vystavěn renesanční zámek. V 17.století prošel barokními úpravami.
Zámek patřil několika významným šlechtickým rodinám, kterých se zde vystřídalo několik. Posledním majitelem byl August von Spee.
Od r. 1945 vlastnil zámek stát. Po roce 1948 obklíčil Jaroslavice ostnatý drát střežené státní hranice a do zámku se nastěhovala armáda.Od roku 1990 patřil obci.
Dnes je zámek zapsán v Červené knize nejohroženějších památek jako stavba v havarijním stavu. Před deseti lety přitom přišla šance na jeho záchranu. Tu ovšem záhy zbrzdil restituční spor. Po smrti Hraběnky von Spee je spor vyřešen a zámek se stal majetkem firmy Dr. Hochfellner - Jaroslavice. Prozatím je nepřístupný a nynější majitel jej plánuje rekonstruovat.
Nový majitel, rakouský lékař Sigurd Hochfellner investoval do místní kaple a plánuje v zámku vytvořit i velikou knihovnu. Doufá, že by se v něm mohly pořádat kulturní nebo třeba hudební akce. „Zámek má zůstat zámkem. Až to tady bude zrenovované a dovezu sem více mobiliáře, chtěl bych to otevřít veřejnosti.“
Více se dovíte v tomto článku na stránkách České televize:
Záběry jsou z ledna 2017, kdy jsme místo navštívili.
Historická mapa >>>
Nejprve zámek, pak pivovar, sodovkárna a v plánu byla i tržnice, samoobsluha, kino a knihovna. Dnes je však z bývalého zámku v Jincích zřícenina ….
První písemná zmínka o Jincích pochází ze 14. století, kdy zde stávala na místě dnešního zámku, dřevěná tvrz. Na ní seděl roku 1352 Bořita Bořitovic z Jinec.
V první polovině 18. století, roku 1728, zde nechává Karel Vratislav z Mitrovic postavit na místě dřevěné tvrze pozdně barokní zámek, ke kterému patřila nádherná zahrada.
Roku 1806 kupuje panství hrabě Rudolf Vrbna z Bruntálu, který rozšířil výrobu na zpracování železa. Z této doby, konkrétně z roku 1810 pochází nejstarší dochovaná dřevouhelná vysoká pec ve střední Evropě Barbora, která byla v provozu až do roku 1874. Hrabě Vrbna spojil jinecké panství s hořovickým, kde se i usadil a zámek v Jincích využíval nejdříve k soustředění sbírek minerálů, pak jako sklad železa.
Zámek byl nakonec tohoto roku 1866 přebudován na pivovar a sloužil do roku 1967.
Přestože je zámek v turisticky atraktivní oblasti i po dvaceti letech, kdy je nabízen k prodeji stále nemá nového majitele, který by mu vdechl zpět život.
https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/924-zamek-pivovar-jince
http://www.dumazahrada.cz/stavba-rekonstrukce/architektura/21937-ze-zamku-pres-trznici-k-zricenine/
památkově chráněno od 3.5.1958
foto září 2018
https://mapy.cz/zakladni?x=13.9780812&y=49.7885904&z=17&source=base&id=1703897&q=z%C3%A1mek%20jince
Jince, okres Příbram, Středočeský kraj
Zámek býval původně fojtství. Někdy po r. 1749 buď za Vavřince z Gilgenheimu nebo pozdějších majitelů změněno na zámek. Od r. 1841 jej vlastnili Priessnitzové, od roku 1920 Erich Lundwall. V roce 1945 byl zkonfiskován. Potom sloužil různým zemědělským organizacím. Ty udržovaly hospodářské objekty, ale samotný zámek nechali zpustnout.
Dnes už je zámek pouhou zříceninou. Zachovalo se obvodové zdivo do úrovně prvního patra. V severním nároží část zdiva směrem k cestě chybí, na straně do dvora je část štítu. Vstup do zámku je z východního nádvorního průčelí. Ve východním nároží je zdivo pouze v přízemí, v prvním patře se již zřítilo. Z interiéru se téměř nic nedochovalo, stropy jsou propadané.
Majitelem je město Javorník. Foto : říjen 2017
Zdroj : www.hrady.cz
Olomoucký kraj, Jeseník, Bílý Potok
Zámek Komorov je empírová stavba s rozlehlou zámeckou zahradou, kterou nechal postavit v letech 1811-1812 Jan Pavel Pagáč z Paburgu. Stojí na místě zaniklé vsi Komorov (někdy uváděné též Komárov), asi půl kilometru od Chvalkovic v okrese Vyškov.
Posledním majitelem byla do roku 1948 rodina Kobrčova. V roce 1948 připadl zámek Jednotnému zemědělskému družstvu Rudý partyzán Hvězdlice, které u zámku vybudovalo zemědělský statek. Zámek sloužil jako správní budova, která nebyla udržována a postupně chátrala. Kvůli jeho stavu se v roce 1985 uvažovalo o demolici, kterou nakonec památkáři zakázali. V 90. letech dostala zámek v restituci dcera posledních majitelů Eva Kobrčová, která ho prodala slavkovské firmě MTR. Ta nechala zrekonstruovat střechu památky a zajistila úklid panství. Fasáda a architektonické prvky jsou značně poškozené. Po možných hodinách zbyl ve štítě jen otvor.
Zámek je dnes z jedné strany obklopen chátrajícími budovami farmy a zříceninou původních hospodářských budov a z druhé strany pěknou loukou, na jejímž konci je překvapivě udržovaný anglický park s jezírkem. Parkem protéká rameno Chvalkovického potoka. Podle dostupných informací se kromě zámecké věže nedochovala ani kuželna a nepodařilo se zachránit ani některé stromy v parku.
Od poloviny roku 2011 vlastní zámek rodina Hosových. Mají v úmyslu zachovat původní ráz empírového zámečku a navrátit mu originální vzhled. Rodině se podařilo získat od dcery posledního majitele Evy Kobrčové staré fotografie zámku. Na nich je zachycena dnes již neexistující věž. Zámek chce rodina využít pro vlastní bydlení. Ale plánuje v jeho areálu pořádat akce i pro obyvatele z Chválkovic. Zatím provedli několik drobnějších úprav v okolí zámku. Nechali kompletně vyčistit rybník a také oplotit panství.
My jsme místo navštívili koncem léta 2016 a kromě posečené trávy jsme žádné zásahy k lepšímu neshledali. Zámek je nadále ve špatném stavu.
https://mapy.cz/zakladni?x=17.0963471&y=49.1820385&z=17&l=0&source=base&id=1701848
Komorov- Chvalkovice, okres Vyškov, Jihomoravský kraj
Nepřístupno.
Severovýchodně od obce Prostiboř, na skalnatém ostrohu nad Úhlavkou, byl založen na přelomu 13. a 14. století gotický hrad, přestavěný v 18. století na patrový zámek se šindelovou střechou. Roku 1372 povolil Karel IV. prodej Prostiboře Kladrubskému klášteru. Kladrubští užívali hradu jako úkrytu pro své poklady v nebezpečných dobách i jako vězení.
V červenci 2016, kdy jsme ho navštívili, měl zámek novou střechu, ale jinak vypadal opuštěně. Z fotky pořízené pod vraty jsme viděli, že míchačka vrostla do kopřiv. Tak snad se dočká i dalších oprav.
foto červenec 2015
https://mapy.cz/turisticka?x=12.9125819&y=49.6579847&z=17&l=1&source=base&id=1702468
Kopec-Prostiboř, okres Tachov, Plzeňský kraj
Nepřístupno.
Koryčanský zámek sloužil donedávna jako Hotelová škola. Proto vypadá on i park poměrně zachovale. Za 12,9 milionu korun ho koupila olomoucká akciová společnost Kysa rerum a plánuje, že ho přebuduje pro potřeby seniorů. Klíčové ale bude jednání s památkáři. Od plánu uplynuly 3 roky, avšak při naší návštěvě v listopadu 2016 nic nenasvědčuje tomu, že by se tam mohli senioři stěhovat. Myslím, že by mnoho lidí potěšilo, kdyby se plány firmy podařily uskutečnit. Může jim jen držet palce a doufat.
Historická mapa >>>
https://mapy.cz/zakladni?x=17.1634015&y=49.1040763&z=17&l=0&source=base&id=1701860
Koryčany, okres Kroměříž, Zlínský kraj
Nepřístupno.
V roce 1596 Mikuláš Beřkovský ze Šebířova dal postavit v Košeticích tvrz. Byla to nevelká renesanční budova, z níž jsou v dnešním zámku zachovány některé obvodové zdi.
V roce 1725 dal Josef Jaroslav Věžník tvrz přestavět v jednopatrový dvoukřídlý barokní zámek. Přitom zcela zaniklo opevnění tvrze. Josefu Jaroslavu Věžníkovi náležel zámek až do jeho smrti v r. 1740. Potom se opět rychle vystřídalo několik majitelů.
Za Josefa Stangler. v 60. letech 19.stol.došlo k rozsáhlým úpravám okolí zámku. Byl zrušen rozsáhlý park a jeho část byla rozprodána na výstavbu vesnických domků. V r. 1910 koupil zámek český agrární politik Karel Prášek a provedl rozsáhlou opravu a úpravu zámku ve stylu historizujících slohů a secese. Tím získal zámek dnešní podobu.
V r. 1949 přešel zámek do vlastnictví státu a byl upraven na školu, později v něm byla umístěna mateřská školka. V areálu zámku stojí i bývalý lihovar.
Dnes není areál nijak využívám a chátrá.
foto 2015
https://mapy.cz/turisticka?x=15.1190429&y=49.5474873&z=15&l=1&source=base&id=1701765&q=ko%C5%A1etice
Košetice, okres Pelhřimov, Kraj Vysočina
Kostelíky z našich cest >>>
Chráněná území ČR >>>
Webstudio JV >>>
Photo Art Studio >>>
Chewra >>>
Penzion Čtyřlístek >>>
.