Kde duše předků sídlí...

Vítáme vás  na našich stránkách o mizejících památkách,  jejichž prostřednictvím bychom vás rádi seznámili s místy, která jsme sami navštívili a která nás zaujala.

Jsme pár, který svedla dohromady láska k přírodě a k fotografování. Každou volnou chvíli trávíme v lese nebo cestujeme po naší vlasti a vyhledáváme chátrající objekty. Nejvíce nás zajímají opuštěné zámky, chátrající historické stavby opuštěných továren. Tato pro někoho nešťastná místa mají pro nás své kouzlo a dříve než se promění v prach, chtěli bychom je zachytit na svých snímcích.

Jirka opustil Prahu a přistěhoval se na Moravu, kde si našel práci,která mu dělá radost a jak on sám říká: „Práce mi voní."  Pracuje se dřevem... není to úplně jako být v lese, ale aspoň to les připomíná. Když  přijde odpoledne domů, tak nádherně voní dřevem... Nikdy se té vůně nenabažím.

Já  pracuji už mnoho let mezi kytičkami.Také mám voňavou práci. Nejkrásněji voní petrklíče a macešky, když přijde jejich chvíle. Je kouzelné vejít do skleníku nebo expediční haly, kde to  nádherně voní, až se tají dech a září pastelovými barvami.

Jelikož se té přírody, kterou nám poskytuje naše zaměstnání nemůžeme nabažit, odjíždíme co nejčastěji ven, na své toulky. Než vyrazíme za svými objevy, vyhledáme si na internetu nějaký cíl, jenž bychom chtěli vidět a zbytek je pak už v rukou osudu... Cestujeme autem a většinou si připadáme jako pan doktor z filmu „ Vesničko má středisková“... Možná by nebylo od věci označení na auto - „Kochací či pátrací vozidlo". Jedeme šnečím tempem a kocháme se. Kocháme se a přitom  se rozhlížíme, co nám padne do oka. Malebný kostelíček nebo kaplička, sluncem ozářený rybník či chátrající stavení u cesty nebo ve stráni. Jakákoli opuštěná stavba v dohledu  je pro nás zajímavým objektem k zachycení jeho dávno minulé historie. Procházíme těmito zchátralými místy, necháváme se unášet silnou atmosférou, kterou vyzařují a snažíme se ji zachytit na svých fotografiích. Duch  těchto míst je silný a pokud takové místo projdete, zanechá   ve vás něco, na co se nedá nikdy zapomenout. Cítíte  život, který toto místo naplňoval a který ho již navždy opustil... 

Jsou památky, o které se někdo stará, ať už je to stát nebo nějaký soukromý majitel, ale ty nás nepřitahují. Zde je většinou  spousta lidí a  ruchu a onu atmosféru, kterou nám předci zanechali, nemůžete cítit takovou intenzitou.