Osadu Skřivánek, která se nachází asi na půli cesty mezi Havlíčkovým Brodem a Štoky, kroniky poprvé zmiňují v roce 1733. Tehdy se jednalo o ne příliš významnou vesničku, která vyrostla kolem hospodářského dvora, jenž patřil úsobským pánům.
O šedesát let později však skřivánecký dvůr koupil bohatý kutnohorský měšťan Jan Antonín Richlý. Nechal jej opravit a v jeho jihovýchodní části nechal postavit klasicistní zámeček. On ani jeho syn Ignác Jan v něm ale nejspíš nikdy nebydleli a přijížděli do něj jen jednou za čas, aby zkontrolovali své poddané.
Po rodu Richlých zámek ve Skřivánku i s přilehlým zemědělským dvorem krátce patřil také jihlavskému poštmistrovi Jiřímu Prokopovi z Lilienwaldu a zakladateli jihlavských lázní Josefu Benediktu Hellerovi.
Nejslavnější majitelé:
Po Hellerově smrti už ale do Skřivánku přicházejí pánové, kteří ve druhé polovině devatenáctého století s trochou nadsázky ovládali půl Evropy. Vládcem malého panství u Německého Brodu se totiž stal Karel Antonín Hohenzollern-Simaringen, který po roce 1858 čtyři léta byl pruským ministerským předsedou (v této funkci ho poté vystřídal legendární Otto von Bismarck).
V dalších letech pak Skřivánek patřil také jeho synovi Antonovi (jeho sestra byla portugalskou královou a jeho bratr vládl Rumunsku). Je však nutno podotknout, že Hohenzollern-Simaringenové v devatenáctém století vlastnili v Evropě desítky podobných sídel – často mnohem větších a významnějších, než byl malý zámeček mezi dnešním Havlíčkovým Brodem a Štoky. Je tak dost možné, že žádný zástupce slavného rodu se ve Skřivánku nikdy neukázal.
Posledními soukromými vlastníky skřiváneckého hospodářství byli manželé Emilie a Josef Červení, kteří zámek získali díky pozemkové reformě vyhlášené po vzniku samostatného Československa. Na bývalém panském dvoře však mohli spokojeně hospodařit jen do začátku komunistické diktatury.
Posledními majiteli, kteří zde hospodařili před znárodněním, byli manželé Václav a Emilie Červených. . Po roce 1948 přešel zámek do správy JZD Okrouhlička
Až na budovu zámečku a dvě stodoly veškeré části dvora zmizely. Nahradil je monstrózní kravín, svou rozlohou téměř dosahující před vstupní průčelí.
Noví hospodáři začali i s úpravami zámečku. Odstranili fasády a znehodnotili interiéry. Stavební práce se poté zastavily a budova počala nezadržitelně chátrat. Krov je napaden dřevokaznou houbou, chybí okna a celý objekt je kompletně vybydlen a plný odpadků. Zaniká tak jedno z drobných venkovských sídel, které stálo u zrodu osady Skřivánek.
Po sametové revoluci o ruiny nikdo nestál. Budova tak dodnes patří státu, je v dezolátním stavu, dovnitř zatéká a část stěn se bortí. Je proto velmi nebezpečné do budovy vstupovat.
foto jaro 2017
2018 léto - označní zámek již v mapách neexistuje.....
Okrouhlička – část obce Skřivánek, okres Havlíčkův Brod, Kraj Vysočina
Nepřístupno.
Zámek nahradil, pravděpodobně v 17. století, starší tvrz . Současná podoba vznikla při klasicistních přestavbách kolem r. 1820, a historizujících úpravách kolem r. 1925.
Nyní je v soukromých rukou. Zámek je v žalostném stavu.Veškeré podlahy a stropy se propadly.
foto 2015
Slavice-Horní Kozolupy, okres Tachov, Plzeňský kraj
Nepřístupno.
Zámeček ve Smilově u Štoků nikdy nepatřil mezi důležitá šlechtická sídla, přesto ho vlastnily i přední evropské rody. Ještě po druhé světové válce byl v bezvadném stavu, pak ale přišlo čtyřicet let komunistické totality. A po nich z kdysi útulného zámku zbyly ruiny.
Vesnička Smilov vznikla nejspíš někdy na přelomu třináctého a čtrnáctého století. Bydleli v ní hlavně horníci z okolních stříbrných dolů. Zámek ve Smilově ale vyrostl až mnohem později. Až v roce 1701 ho nechal postavit Augustin Arnošt Schönovetz z Ungarswerthu. Po něm smilovské panství koupili například Sinzendorfové, tedy rod, jehož členové zastávali přední funkce v rakousko-uherské státní správě.
O více než sto let později patřil zámeček ve Smilově také třeba pruskému premiérovi Karlu Antonínu Hohenzollern-Simaringenovi, jeho synovi Antonovi, který v uniformě pruské armády padl v bitvě u Hradce Králové, nebo Karlovu vnukovi Vilémovi, jehož potomci na přelomu devatenáctého a dvacátého století vládli Rumunsku.
Hohenzollernové však v době své největší slávy vlastnili šlechtická sídla v celé Evropě, malé – a navíc zadlužené – panství mezi tehdejším Německým Brodem a Jihlavou pro ně proto mělo minimální význam. Neexistují žádné písemné doklady o tom, že by čelní představitelé německého rodu někdy na Smilově dlouhodoběji pobývali.
Když pak nastal rozpad Rakouska-Uherska a po vzniku nové republiky byla vyhlášena pozemková reforma, Hohenzollernové nic nenamítali, aby od nich takřka nepoužívaný zámek odkoupil statkář Václav Skřivan. Ten na něm spokojeně hospodařil celé meziválečné období, pak s obtížemi i během druhé světové války i krátce po ní. Pak ale přišel únor 1948 a bývalé šlechtické sídlo přešlo do vlastnictví „lidu“.
Zámek získalo nově zřízené JZD Štoky, které v něm zřídilo kanceláře a byty pro zaměstnance. O budovu se ale nikdo soustavně nestaral, brzy do ní začalo zatékat. Ještě před sametovou revolucí ji proto její obyvatelé opustili. Po pádu totalitního režimu sice smilovský zámek v restitučním řízení znovu získali potomci původních majitelů, kteří jej ostatně vlastní dodnes, peníze na nutné opravy ale nemají. Budova tak zůstává nevyužitá a dál rychle chátrá.
http://www.5plus2.cz/file.aspx?d=18.9.2015&n=PETPLUSDVA&e=BC-JIHLAVA&t=pdf
Zakletý zámek
Zelená džungle na okraji Smilova u Štoků ukrývá rozpadající se statek, kde se roku 1902 narodil jeden z nejslavnějších českých fotografů.
Jaroslav Rössler patřil k nemnoha umělcům původem z Vysočiny, kteří už za svého života dosáhli světového uznání. U Františka Drtikola se vyučil fotografii a po krátkém angažmá v Praze pak v letech 1925 až 1935 žil a tvořil v Paříži. Byl jedním z průkopníků avantgardní fotografie své doby. Jako jeden z prvních na světě tvořil fotografické abstrakce, koláže, fotogramy. Čili, zjednodušeně řečeno, obrazy rozložené na prvočinitele a znovu složené v nový celek.
Narodil se v roce 1902 v malé vesničce Smilov, součást i nedalekých Štoků. Jenže kdo by chtěl v současnosti ve Smilově hledat kořeny Rösslerovy tvorby, našel by v jistém smyslu slova to, co určovalo Rösslerovu tvorbu. Totiž rozklad. Rodný dům Jaroslav a Rösslera někdejší thunhohensteinský statek na okraji Smilova, kde byl otec Jaroslava Rösslera správcem a později nájemcem, se zvolna mění ve zbořeniště. Okolí domu se zřícenými stěnami a propadajícími se stropy je zarostlé neprostupnými houštinami. Klenuté sklepení pod budovou si někdo z nejasného důvodu zřejmě spletl s kafilérií a vysypal tam těla desítek leklých kaprů. Majitelem někdejšího statku je berounská akciová společnost Skastemo. Předsedou jejího představenstva je berounský veterinář Jan Štefánek, jeden z potomků rodiny, která statek vlastnila od dob první republiky. Po konfiskaci v roce 1951 jej Štefánkovi dostal i zpět do majetku při restitucích v roce 1995.
Štefánkovi se zpustlým dvorem prozatím nemají žádné záměry a nijak jej nevyužívají. Zatím neuvažují ani o prodeji. „Myslím, že ty budovy nejsou rekonstruovatelné, statik mi to řekl už před patnácti lety,“ řekl veterinář Štefánek. Ten má v úmyslu nechat stavení zbourat a pozemek pak znovu využít. Štefánek přitom ví,že se právě zde narodil slavný Rössler, jehož malířskou část tvorby shodou okolností až do 18.října vystavuje jihlavská Oblastní galerie Vysočiny. „Jedinou možností by bylo nechat statek zrestaurovat, na to ale nemáme peníze,“ řekl Štefánek.
Místní pamětníci říkají, že ještě po roce 1990 statek nebyl zdaleka v tak dezolátním stavu, jako je nyní.
18. září 2015 Jihlavsko a Pelhřimovsko
Do roku 1989 na statku hospodařilo JZD Štoky, které provádělo aspoň základ ní opravy. Do té doby ještě měl statek typický klenutý vjezd, fungoval zde chov koní, skotu, vepřů a slepičárna. Z deputátních bytů u příjezdové cesty nebyly rozvaliny jako dnes.„Sám jsem tam strávil dětství, bývalo to největší hospodářství ve vsi. Elektřinu ze statku odpojili až před pěti lety, když do drátů spadla větev z lípy ubrány. Dneska jsou to ruiny, kde si občas chodí kluci zahrát paintball,“ řekl místní Josef Rosický, který i dnes bydlí v sousedství statku.
Běla Skaláková, za svobodna Štefánková, také na smilovské usedlosti trávila dětství. „Kdyby naší rodině statek vrátili po pražském jaru v roce 1968, měli bychom energii, abychom ho uvedli zase do chodu. Ale dneska už je to těžké,“ řekla.
Dějiny od Bílé hory
Statek má dlouhou historii: rod Thun-Hohenstein ho měl ve správě v letech 1620 až 1918. „I pro tuto dlouhou historii by si statek zasloužil zařazení mezi státem chráněné památky. Kolik takových máme? Nebylo by uvážené se jich dál zbavovat místo toho, abychom se je snažili zachovat. Peníze na opravu by se jistě postupně našly,“míní Markéta Findeisová ze Smilova.
Rössler zde žil do svých patnáct let,kdy odešel na svá neúspěšná první studia gymnázia
V Havlíčkově Brodě a pak na obchodní školu v Kolíně. Odtud pak už vedla jeho cesta k Drtikolovi.
Smilovský statek později introvertní fotograf kreslil, sem situoval také svůj zamýšlený film, o kterém se dochovaly fragmenty v Rösslerově zápisníku. „Měl zachytit ráno ve Smilově. Zdánlivě banální děj, jen výtvarně zobrazované běžné, ale intenzivní prožitky svědčí o jeho metodě vidění světa. V případě realizace by to byl zřejmě náš první avantgardní film,“ uvedl kurátor Rösslerovy jihlavské výstavy Petr Štěpán.Rössler rodný Smilov navštívil ještě v roce 1967.
„Fotografie jej zachycují ve vsi i s tehdejšími obyvateli nebo zaměstnanci statku, někdejšího zámku, který od roku 1905 obhospodařoval Rösslerův tatínek Eduard,“ uvedl Štěpán. Fotograf zemřel v roce 1990 v Praze.
Kdo to byl
Jaroslav Rössler se narodil 25. května 1902 ve Smilově u Štoků na Havlíčkobrodsku. Fotografii se učil v už tehdy slavném pražském ateliéru Františka Drtikola . Jako fotograf i výtvarník byl členem hnutí Devětsil. Na počátku své kariéry fotografoval například Osvobozené divadlo.
V letech 1925 až 1935 žil v Paříži,kde pracoval pro komerční fotoateliéry, věnoval se ale také uměleckým experimentům. Jeho manželkou se v roce 1926 stala fotografka Gertruda Fischerová. Po náhodném fotografování pařížských demonstrací byl v roce 1935 Rössler z nejasných důvodů z Francie vyhoštěn. Utrpěl psychický šok, který znamenal konec nejvýznamnější části jeho umělecké kariéry. Po návratu do Čech se stáhl do ústraní, i když se dál věnoval fotografii i malířství.
Zemřel 5. ledna 1990 v Praze.
Smilov-Štoky, okres Havlíčkův Brod, Kraj Vysočina
Zámek Soutice Zámek vznikl r. 1671 přestavbou starší gotické a pak renesanční tvrze. Dnešní podoba pochází z přestavby po požáru v roce 1895. Poměrně rychle pak měnil majitele. K poslední větší opravě zámku došlo počátkem 20. stol.
Ve třicátých letech byl před zámkem vystavěn zahradní pavilon. Za Bohumilem Maříkem zajížděla na soutické panství ke krátkým letním pobytům slavná česká operní pěvkyně Ema Destinnová. Dodnes se vypráví, že když za teplých letních večerů zpívala, byl její zpěv slyšet v celém želivském údolí a lidé ji poslouchali se zatajeným dechem.
Rodina Maříkova držela statek až do znárodnění v padesátých letech minulého století. Zámek byl přeměněn na školu, později sloužil jako archiv. Po roce 1989 byl v restituci tento majetek navrácen potomkům původních vlastníků. Od nich koupil zámek rakouský občan Jan David Horsky. Nový majitel zatím opravil vstupní brány. V poslední době ale nejsou zámek, park ani hospodářské budovy pravidelně udržovány a čekají na rozsáhlou rekonstrukci. Areál zámku je zapsán v seznamu kulturních památek.
Dnes je jako soukromý majetek nepřístupný.
http://www.soutice.cz/obec-327/informace-o-obci/historie/
foto – únor 2017
Zámek ve Stěbořicích vznikl koncem 17. století přestavbou hospodářského stavení. Tento empírový zámek tvoří hlavní dvoupatrová budova, nad kterou se v jejím středu zvedá malá věžička, ve které je umístěný malý zvon. Nad vchodem do hlavní budovy spatříte balkon.
Posledními majiteli zámku byla podnikatelská rodina Janottů, která zámek vlastnila od roku 1860 až do roku 1945. Později byl využíván jako domov mládeže.
Nyní je zámek majetkem obce. Budova není v příliš dobrém stavu. Je v ní výstava „Dědictví našich babiček a dědů“.
Prohlídka výstavy v areálu zámku ve Stěbořicích je možná po celý rok po domluvě s panem Karlem Kosterou st. na tel.č. 728 273 522. Foto únor 2018
Zámek byl postavený kolem roku 1907 na místě původního z let 1818, který vlastnil Karla Ignáce Drahotína Villaniho. Zámek byl součástí jakéhosi zemědělského družstva, o čemž svědčí okolní stavby. Dnes vše leží ladem.
Památkově chráněno od 3.5.1958.
Zámek je architektonicky hodnotný celek, který představuje dominantu obce. Bohužel se nachází v havarijním stavu.
Více o zámku na fotografii informační tabule.
Fotografie 2015
Střížkov – Struhařov, okres Benešov, Středočeský kraj
Nepřístupno.
Z historie zámku
• původně byl gotickou tvrzí s vodním příkopem, která vznikla zřejmě na konci 14. století
• v letech 1520 až 1528 nechala obnovenou tvrz přestavět na renezanční zámek Anežka z Helfenštejna
• 1608 Adam Hrzán z Harasova úplně dokončil renezanční přestavbu
• v roce 1647 byl zámek zakoupen pro potřeby vznikajícího litoměřického biskupství. Hned první biskup (i ti následující), zvolený v roce 1655, využíval zámek jako letní sídlo
• po roce 1948 byl církvi zkonfiskován a sloužil jako byty a sklad pro státní statek Zahrádky
• v 70.tých létech zde sídlil českolipský archív
• 1979 – 1988 tu probíhala dlouhá a mizerná (úplně při ní např. zmizely komíny) rekonstrukce střechy poté, co ji zničila vichřice
Zámek je majetkem obce.
Za naší návštěvy červenec2018 vypadá, že opravován.
Zde údaje z webu obce: V roce 2017 jsme obdrželi na rekonstrukci zámku rekordní dotaci a to od Ministerstva kultury ve výši 1,5 mil a Liberecký kraj přispěl částkou 1 mil. Obec ze svého investovala částku 0,5 mil Kč. Peníze budou využity na další etapu rekonstrukce zámku ve Stvolínkách. Přidělená dotace vyvolala velký zájem médií o zámek,
Zde jsou odkazy na poslední z nich: https://www.youtube.com/watch?v=HauMwVhHfjk
https://www.youtube.com/watch?v=su0xpvrIvo0 http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3867996
Dopis z jednání s hejtmanem : http://www.obec-stvolinky.cz/e_download.php?file=data/editor/69cs_2.pdf&original=odpov%C4%9Bd+hejtmanovi.pdf
Kostelíky z našich cest >>>
Chráněná území ČR >>>
Webstudio JV >>>
Photo Art Studio >>>
Chewra >>>
Penzion Čtyřlístek >>>
.