Zámek v obci Pohled na Havlíčkobrodsku byl původně cisterciácký klášter. Ten založily dcery českého šlechtice Vítka z Klokot už ve 13. století. Budova, která původně byla ženským klášterem, byla několikrát zničena. Klášter pak zrušila reforma Josefa II. a poté hrabě Josef z Unwerthu přestavěl jeho původní budovu na zámek.
Zámek má půdorys písmene H. Přiléhá k němu kostel sv. Ondřeje a společně s ním tak vytváří čtvercový dvůr. Ke kostelu byla dostavěna osmiboká kaple Všech svatých. K objektu patří ještě prelatura,sýpka a fara. Fara byla postavena dle návrhu Jana Blažeje Santiniho.
V roce 1945 přešel znárodněný zámek na Národní pozemkový fond v Praze. Od 21. září 1949 na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství zámek připadl za odhadní cenu obci (inventář byl rozvezen jinam pro muzejní účely). Obec jej od 80. let využívala jako školu, kino a byty.
V roce 2011 byl zámek Pohled po několika letech jednání prodán společnosti H. H. Holding z Frýdlantu na Liberecku vlastněné Petrem Zázvorkou. Obec Pohled zámek musela prodat, protože se před rokem těžce zadlužila při výstavbě nové školy, kdy došlo k tomu, že musela vracet státní dotace.
S novým majitelem začala také nová historie zámku…... začaly prý opravy a údržba parku. Část prostor je pronajmuta. Partneři : H.H.Holding group v.o.s., Zahradnictví Pohled, spol s r.o., Jezdecký klub při Zámku Pohled, Karate Shotokan s.r.o., Ortopedie MUDr. Jan Sobota Liberec
Za naší návštěvy vypadal zámek, jak je možno vidět z fotografií v dost špatném stavu. Park byl pro veřejnost uzavřen….
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pohled_(z%C3%A1mek)
http://www.zamekpohled.cz//
Foto: červenec 2018
<
Vodní tvrz je prvně zmiňována roku 1354, založena byla snad už ve 13. stol. V 16. stol. proběhla renesanční přestavba. Po r. 1797 byla tvrz upravena na tkalcovnu, přádelnu, byty a skladiště, počátkem 20. stol. na lihovar.
V 90. letech 20. stol. byla v restituci navrácena a postupně je rekonstruována. Část opravených prostor je již využívana ke kulturním a studijním účelům.
Děkujeme panu správci za umožnění vstupu. Bohužel ale musím ještě smutně dodat , že místo mi připomíná jedno velké skladiště a chaos.
Foto únor 2018
Na místě tvrze byl byl koncem 16.století postaven renesanční zámek. V 19.stol. byl barokně přestaven a upraven. Patrová budova stojí na půdorysu ve tvaru písmene U.
Na nádvoří je zachována v přízemí arkádová galerie. Objekt je bez využití a je v havarijním stavu. Vykazuje statické poruchy zdiva, střešní plášť je ve špatném stavu, chybí výplně otvorů. Objekt vyžaduje zásadní celkovou rekonstrukci. Stavba je kulturní památkou od 2.listopadu 1962.
Zámek je značně přetvořen a musí to být již delší dobu.Usuzuji tak z důvodu, že jsme se několika lidí v obci ptali, kde zámek najdeme a všichni na nás udiveně koukali, že u nich žádný zámek není.....
Majitelé : do r. 1556 lupa Lichtenštejnové (rod)
od r. 1556 - Ambrož z Ottersdorfa
od r. 1575 - Fridrich z Žerotína
od r. 1630 - Ditrichštejnové
od 90. let 20. st. - stát (JZD)
od 90. let 20. st. - soukromý majetek (Sazka)
Kolby A.s. - současný majitel
foto zima 2016
Zámek Pouzdřany na historické mapě >>>
https://mapy.cz/zakladni?x=16.6289209&y=48.9398322&z=17&l=0&source=base&id=1702452
Pouzdřany, okres Břeclav, Jihomoravský kraj
Nepřístupno.
Zámek poprvé zmiňovaný v roce 1750. Prodán v dražbě v roce 1754 Janu Václavu Vejvodovi. V jeho držení do roku 1800. V roce 1832 do Pravonína přijel hudební skladatel Richard Wagner, který se zamiloval do dcery majitele zámku a prožil s ní prý svojí první velkou lásku. Začal tady psát libreto opery „Svatba“ a vznikla tu i jeho skladba „Tóny zvonů“. Nic z toho ale zámku nepomohlo.
Zámek vlastnili Sekaninovi, patřilo k němu 80hektarů polností a 100 hektarů lesa. V padesátých letech byl vyvlastněn komunisty a začalo tu hospodařit zemědělské družstvo a to byl první krok k tomu, že začal chátrat. Prostory zámku byly změněny na administrativní budovu, sloužily jako kanceláře, pošta a knihovna. a V roce 1982 se JZD a obecní úřad přestěhovali do nové budovy. V 90. letech byl zámek v restituci navrácen původním vlastníkům.
Nepomohla ani restituce a památka střídala majitele. Tím aktuálním je italská společnost Wagner Castle. Její zástupci do Pravonína občas jezdili na obhlídky. V poslední době už ale s nikým nekomunikují. Stav památky se přitom výrazně zhoršuje. Zámek se pomalu začíná sypat, vylomilo se průčelí, z pravé strany je propadlá střecha. Poslední jednání se současnými majiteli se uskutečnilo v červnu 2012. „Jednatel tehdy uvedl, že jejich společnost je v těžké finanční krizi, učinil prý maximum, aby zajistili nemovitost, a pokoušejí se najít partnera pro rozvoj nebo prodej památky. Zámek je v takovém stavu, že investor na jeho záchranu se zřejmě už nenajde.
Zdroj únor 2015: http://www.rozhlas.cz/strednicechy/aktualne/_zprava/zamek-v-pravonine-chatra-dal-richard-wagner-tu-prozil-svou-prvni-lasku--1451874
Zámek nadále chátrá a majitelé z Itálie s nikým nekomunikují. Zámek je sice stále nabízený pod hlavičkou realitních kanceláří, jelikož je ale již majitel budovy v exekuci, není možné objekt z jeho strany prodat. Zámek se tím pádem bude prodávat v dražbě, která jeho opravy ještě více oddálí. Do začátku obec dostala od Města Vlašim příspěvek 350 000 Kč na nejnutnější zabezpečení. Ideální variantou pro záchranu zámku by bylo, kdyby si objekt převzala obec Pravonín. Jen ta může nejlépe vědět, jak s památkou naložit. Dokonce i nějaké finance by prý mohlo vedení Pravonína na opravu památky dostat. Jenže je jasné, že do rekonstrukce zámku se nikomu moc nechce. I v té nejlevnější verzi celkových oprav by práce na něm stály určitě přes 50 milionů korun. Další možností je na záchranu zámku v Pravoníně uspořádat veřejnou sbírku.
Květen 2017 : : http://www.denik.cz/regiony/zamek-v-pravonine-prodaji-v-drazbe-majitel-je-v-exekuci-20170506.html
Foto únor 2017
Historická mapa >>>
Přemyslovice na historické mapě >>>
https://mapy.cz/turisticka?x=16.9626445&y=49.5560512&z=14&source=base&id=1702476
Foto 2015
Přemyslovice, okres Prostějov, Olomoucký kraj
Na místě gotické vodní tvrze bylo postaveno koncem 14. století nové správní sídlo břevnovského kláštera. Hrádek vybudovaný na čtvercovém půdoryse, obklopený vodním příkopem, byl v 60. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v polovině 17. století částečně ve zříceninách, bylo opraveno jižní a východní křídlo. Ostatní části objektu byly postupně odstraněny. V letech 1872–73 byla provedena rozsáhlá oprava zámku, v rámci které byly zbudovány opěrné pilíře a na straně do nádvoři zaslepeny některé arkády, které byly původně ve všech podlažích.
Dnes zachovaná a v letech 1960–64 rekonstruovaná dvoukřídlá dvoupatrová budova s věží v jihovýchodním rohu nádvoří, je zdobena bohatou renesanční sgrafitovou figurální a rustikovou výzdobou. Uvnitř budovy zámku jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. Kolem objektu je vyzděný příkop a patrny části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací.
Nejvýznamnějším majitelem přerovského zámku byl toskánský Habsburk Ludvík Salvátor, který v jeho sousedství založil nejstarší etnografické muzeum v českých zemích - dnešní skanzen Polabského národopisného muzea.
Po smrti Ludvíka Salvátora zámek koupil František Josef I., po něm jej zdědil v roce 1916 poslední rakousko-uherský císař Karel I.. Po roce 1918 byla budova konfiskována československým státem, který jí v průběhu 20. a 30. let 20. století pronajímal mládežnické organizaci YWCA. Během druhé světové války zámek koupil německý lékař Faifar, který zde zamýšlel vybudovat vodoléčebné sanatorium. Po osvobození v roce 1945 připadla budova Fondu národní obnovy.
Od roku 1958 zámek využíval Československý rozhlas, který jej v roce 1982 koupil. V nedávné minulosti byl v zámku umístěn archiv Českého rozhlasu, dnes je prázdný, bez využití a veřejnosti nepřístupný.
Úřad Středočeského kraje a jeho příspěvková organizace Polabské muzeum od roku 2008 jednali s Českým rozhlasem o odkupu zámku a o jeho využití pro účely muzea a zpřístupnění expozice V zámku a v podzámčí……Jednání více méně pokračuje nadále, prozatím neuspěšně.
Na podporu jeho využití, ideálně pro kulturní a vzdělávací účely, byla vytvořena PETICE.
http://www.prerovnl.cz/kultura/zamek-v-prerove-nad-labem/
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99erov_nad_Labem_(z%C3%A1mek)
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/prerov-nad-labem-bojuje-za-zachranu-zamku-20170207.html
mapa :
foto : červenec 2018
Přerov nad Labem - okres Nymburk - Středočeský kraj
Nepřístupno.
Na místě gotické vodní tvrze bylo postaveno koncem 14. století nové správní sídlo břevnovského kláštera. Hrádek vybudovaný na čtvercovém půdoryse, obklopený vodním příkopem, byl v 60. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v polovině 17. století částečně ve zříceninách, bylo opraveno jižní a východní křídlo. Ostatní části objektu byly postupně odstraněny. V letech 1872–73 byla provedena rozsáhlá oprava zámku, v rámci které byly zbudovány opěrné pilíře a na straně do nádvoři zaslepeny některé arkády, které byly původně ve všech podlažích.
Dnes zachovaná a v letech 1960–64 rekonstruovaná dvoukřídlá dvoupatrová budova s věží v jihovýchodním rohu nádvoří, je zdobena bohatou renesanční sgrafitovou figurální a rustikovou výzdobou. Uvnitř budovy zámku jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. Kolem objektu je vyzděný příkop a patrny části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací.
Nejvýznamnějším majitelem přerovského zámku byl toskánský Habsburk Ludvík Salvátor, který v jeho sousedství založil nejstarší etnografické muzeum v českých zemích - dnešní skanzen Polabského národopisného muzea.
Po smrti Ludvíka Salvátora zámek koupil František Josef I., po něm jej zdědil v roce 1916 poslední rakousko-uherský císař Karel I.. Po roce 1918 byla budova konfiskována československým státem, který jí v průběhu 20. a 30. let 20. století pronajímal mládežnické organizaci YWCA. Během druhé světové války zámek koupil německý lékař Faifar, který zde zamýšlel vybudovat vodoléčebné sanatorium. Po osvobození v roce 1945 připadla budova Fondu národní obnovy.
Od roku 1958 zámek využíval Československý rozhlas, který jej v roce 1982 koupil. V nedávné minulosti byl v zámku umístěn archiv Českého rozhlasu, dnes je prázdný, bez využití a veřejnosti nepřístupný.
Úřad Středočeského kraje a jeho příspěvková organizace Polabské muzeum od roku 2008 jednali s Českým rozhlasem o odkupu zámku a o jeho využití pro účely muzea a zpřístupnění expozice V zámku a v podzámčí……Jednání více méně pokračuje nadále, prozatím neuspěšně.
Na podporu jeho využití, ideálně pro kulturní a vzdělávací účely, byla vytvořena PETICE.
http://www.prerovnl.cz/kultura/zamek-v-prerove-nad-labem/
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99erov_nad_Labem_(z%C3%A1mek)
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/prerov-nad-labem-bojuje-za-zachranu-zamku-20170207.
html mapa : https://mapy.cz/turisticka?x=14.8259673&y=50.1679438&z=15&source=base&id=1912948&q=přerov%20nad%20labe
foto : červenec 2018
Přerov nad Labem - okres Nymburk - Středočeský kraj
V polovině 18.století nechal hrabě Antonín Magnis v místě původní tvrze postavit barokní zámek. Jeho portál dodnes zdobí erb rodu Magnisů a Lichtenštejnů z Kastelkornu. Magnisové na Přestavlkách trvale nezůstali.
Roku 1863 koupil přestavlcký zámek olomoucký arcibiskup kardinál Bedřich Fuerstenberk. Z této doby pochází ve východním křídle elipsovitá kaple Nanebevzetí Panny Marie. (Dodnes se v ní slouží mše.) Tento arcibiskup přeměnil v roce 1878 zámek na klášter německých řeholnic řádu sv. Voršily, které zde založily německou dívčí školu, roku 1908 přeměněnou na českou měšťanskou školu.
Zámek sloužil jako klášter až do roku 1950, kdy byl znárodněn, poté sloužil jen jako skladiště zdravotnického materiálu. Kolem zámeckých budov se nachází přírodní park, který slouží ke kulturním účelům obce. Při jižním zámeckém křídle stojí u bočního zámeckého vstupního portálu hodnotné sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vincence z druhé poloviny 18. století. Jsou dílem neznámého umělce.
Zámek je z jižní a východní strany obklopen bývalými hospodářskými budovami. Zámek, včetně zámecké zahrady je sice nemovitou kulturní památkou, je v soukromých rukách, ale z důvodu nedostatku financí však chátrá. Obcí a majitelem je pouze příležitostně využíván. Dnes je bez využití a na prodej.
podzim 2016
Historická mapa >>>
https://mapy.cz/zakladni?x=17.4818015&y=49.3903031&z=17&l=0&source=base&id=1702480
Přestavlky, okres Přerov, Olomoucký kraj
Nepřístupno.
Kostelíky z našich cest >>>
Chráněná území ČR >>>
Webstudio JV >>>
Photo Art Studio >>>
Chewra >>>
Penzion Čtyřlístek >>>
.