Původně gotická tvrz ze 14. století stojí na mírném návrší ve stejnojmenné obci v Železných horách. V polovině 16. století provedl Jan Kustoš renesanční přestavbu. K další přestavbě došlo v 18. století, kdy byl v západním křídle proražen nový průjezd. V roce 1945 začal být využíván jako skladiště.
Po r. 1989 vrácena dědicům a prodána do soukr. vlastnictví.
Po roce 2000 byla tvrz soukromým majitelem necitlivě přestavována, po změně majitele roku 2015 snad objekt čeká lepší osud.
https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/1058-zamek-lipka
Rozhovor se současným majitelem :
„Naskytla se nám možnost koupě tohoto areálu včetně rozpadlých hospodářských budov a tvrze. Neváhali jsme. Chtěli bychom si z tvrze udělat rodinnou usedlost s pastevním chovem dobytka a koní,“ řekl Michal Trpkoš, jehož rodina mimo jiné vlastní síť čerpacích stanic. Ze zámečku toho vedle holých stěn do dnešních dnů už moc nezbylo. Už od konce 18. století postupně chátral. Po druhé světové válce se do něj nastěhovalo JZD. Devastaci pak dovršila devadesátá léta, kdy původnímu majiteli v 90. letech nevyšel velkolepý plán s hotelem. Od té doby byl zámeček volně přístupný. Trpkoš začal před zimou dávat dohromady zatím polorozpadlé stáje tak, aby dál nechátraly a mohly v co nejkratší době opět plnit svůj účel. „Potřebujeme je připravit tak, abychom nastartovali chov dobytka. Jde o francouzské plemeno Parthenaise. V zahraničí se už poohlížíme po pětadvaceti kusech tohoto skotu. V prvním kvartálu bychom ho chtěli importovat do České republiky. Je chováno ve velmi malém počtu,“ uvedl Trpkoš.
My jsme zámek navštívili v květnu 2018. Na první pohled bylo vidět, že je zámek i s okolím udržován a dle možností opravován.
Foto: květen 2018
Pseudogotický zámeček pochází z roku 1884. Jde v podstatě o bývalou hájovnu, která byla po přístavbě věže rozšířena na zámeček.
V současné době není zámek využíván. Majitelem je dle katastru Otakar Horák.
Zámek se nalézá v havarijním stavu . Spíše by bylo na místě hovořit o něm jako o zřícenině. Z oken a dveří zbyly jen rozpadající se rámy. Střechy a stropy jsou propadlé. Vše je zarostlé bujnou vegetací a náletovými dřevinami.
Foto září 2017.
Zámek Líšno byl postaven na místě, kde stával původně mezi bažinami hrad. Ted postavil v roce 1367 Beneš z Dubé. Protože hrad nestál na výrazné ostrožně, zajištoval ho mohutný vyzděný příkop. Malá část tohoto příkopu zůstala dochována dodnes.
Po roce 1478 byl hrad Šternberky pozdně goticky přestavěn. Rozsáhlá renesanční přestavba následovala v roce 1536. Za třicetileté války bylo panství znovu zpustošeno. Neudržovaný hrad chátral, rychle měnící se majitelé měli o něj malý zájem. Až roku 1872 byl do dnešní podoby v romantickém slohu přestavěn průmyslníkem Čeňkem Daňkem z Esse.
Od roku 1945 zde byla ústřední škola Čs. červeného kříže, který zámek užíval až do roku 1990. Park, který byl otevřen v letních měsících veřejnosti. Zarůstál, byl neupravený a zdevastovaný. Samotný zámek nebyl pro veřejnost přístupný.
Od roku 2015 má zámek nového majitele. Probíhá rekonstrukce jak zámku tak i parku. Park je již vyčištěn. V náletech byl nalezen domek zahradníka, který byl obnoven. Podobně jsou opravovány a budovány pavilony a plastiky. Vrátí se do něj Podzámecký rybník, na kterém by se mělo hrát divadlo. Na svahu pod zámkem vedoucím do zahrady a k rybníku se buduje přírodní skalka a hledištěm pro diváky. Hospodářské budovy se stájemi se promění v galerie. A továrnička lihovaru poskytne domov umělcům, kteří zde budou mít své ateliery.
Foto: duben 2018
http://www.hrady.cz/?OID=1243
https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/601-zamek-lisno
Vydali jsme se k místu, jenž vypadalo, že by mohlo být vchodem. Cesta k němu vedla, jak jinak, vysokými kopřivami a končila u zarostlého plotu. Byl nízký a dal se lehce překonat. Pak se už jen prodrat hustými keři, které chránily vchod. Trochu mi to připomínalo pohádku o Šípkové Růžence… V těchto místech většinou najdeme stopy po lidech, ať urbexerech nebo jiných zvědavcích. Zde to ale vypadalo, že tu dávno nebylo ani živáčka. Asi byli rozumnější a chodí sem, když vegetace odpočívá a místo je přístupnější… my bohužel po 500 km, které jsme sem urazili, neměli na výběr...
Když se nám podařilo zdolat všechny překážky a vejít do nitra zámku, s úlekem jsme se hned na prahu zastavili. Přímo pod nohama se nám otvírala hluboká jáma do podzemí. Jak jsme se z prvního šoku vzpamatovali a zvedli hlavu, na první pohled nás okouzlilo sluncem prozářené místo. Polorozpadlé zdi se tyčily k obloze, nikde žádná střecha, co by bránila bujně rostoucím stromům a keřům v jejich růstu do nebe. Připadali jsme si jako v pralese u nějakého tajuplného chrámu. Brána, která zde stála neporušena, zářila a zvala nás dál, přestože místo nevypadalo nijak bezpečně.
Opatrně jsme obešli jámu a dostali se do bývalého levého křídla. Museli jsme se usmát svému objevu… toaleta… byla to první a také poslední věc, která zde přežila. Vše ostatní se proměnilo v hromady suti a nedalo se už dojít nikam dál. Tím prohlídka levého křídla končí, dál už se nikam dojít nedalo. Vydali jsme se zpět k jámě a prošli kouzelnou branou.
Ta nás dovedla do prostorné místnosti, vypadající jako nádvoří. Ale protože jsme byli v nitru zámku, myslím, že to snad mohla být obrovská křižovatka chodeb.
Mohli jsme se vydat kupředu, přímo před sebe, kde byl hustý porost kopřiv, ale za nimi byla vidět místnost. A pak se nabízela ještě jedna volba… doprava. Tím směrem chodba pokračovala. Byla však už příliš v moci přírody, která zde už dávno započala budování vlastního království. Všude stromy, keře, tráva a naše oblíbené protirevmatické kopřivy…
Tím povídání končí a příběh vám dovypráví fotografie.
Jen ještě něco z historie:
Zámek byl původně goticko-renesanční tvrzí ze 13. století. Z této doby se dochovaly klenuté sklepy pod zbytky budovy zámku. Na sklonku 17. století byla tvrz zbořena a ze vzniklých trosek vyrostl raně barokní zámek. O století později k němu přibyl francouzský park.
Až do 1. pozemkové reformy patřil zámek Löwensteinům. Roku 1934 ho převzal Státní pozemkový úřad. Ten dal roku 1936 se souhlasem památkového úřadu vytvořit zbytkový statek, který koupil Dr. František Roh a užíval jej do října 1938, kdy musel spolu s jinými Čechy uprchnout z okleštěné republiky.
V neděli 9. října 1938 obsadilo německé říšské vojsko Líšťany s okolím. Němci přijeli v síle 300 mužů a odpoledne obsadili zámek. Po nějaké době odtáhlo.
6. května 1945 přijelo do zdejší obce americké vojsko, aby obec obsadilo.
A hned poté se vracejí první Češi a s nimi i majitel statku Dr. František Roh. Dr. František Roh užíval zámek až do roku 1954, kdy byl statek se zámkem předán Československým státním statkům. Sloužil jako byty a sklad, koncem 70. let byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu.
V neděli 9. října 1938 obsadilo říšské vojsko Líšťany s okolím. Němci přijeli v síle 300 mužů a odpoledne obsadili zámek. Po nějaké době vojsko odtáhlo.
6. května 1945 přijelo do zdejší obce americké vojsko, aby obec obsadilo.
A hned poté se vracejí první Češi a s nimi i majitel statku Dr. František Roh. Dr. František Roh užíval zámek až do roku 1954, kdy byl statek se zámkem předán Československým státním statkům.Sloužil jako byty a sklad, koncem 70. let byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu.
foto červenec 2015
Líšťany na historické mapě >>>
https://mapy.cz/turisticka?x=13.1833361&y=49.8298109&z=17&l=1&source=base&id=1720344
Líšťany, okres Plzeň-sever, Plzeňský kraj
Nepřístupno.
Zámek stojí uprostřed parku na jihovýchodním okraji Lukavce. Je to jednopatrová čtyřkřídlá budova, krytá valbovou střechou. Na jihovýchodním nároží je dvoupatrová věž. Budova uzavírá téměř čtvercové nádvoří, do něhož se otvírá arkádami. Východní vstupní průčelí je členěno pilastry, nad vstupním portálem je štít. Podobné fasády má severní trakt. Na ostatních stranách jsou fasády hladké. V přízemí zámku jsou zčásti zachovány valené klenby s lunetami, patro je plochostropé. Uprostřed severního křídla je obřadní síň s dřevěným obložením podle návrhu Činčery z roku 1962. V západním křídle je zazděn erbový náhrobek z doby kolem roku 1700. Od roku 1958 je zámek chráněn jako kulturní památka České republiky. Z chátrajícího zámku v Lukavci by se mohla stát chlouba městyse. Mohla. Chybí však potřebné peníze, konkrétně zhruba 80 milionů korun na opravy. Objekt zámku je projekčně připraven pro muzeum. Hlavní expozice by se měla týkat dřeva a menší sály by mohly sloužit pro externí vystavovatele. Majitel barokního zámku, Dřevozpracující družstvo Lukavec , proto spojilo síly s nájemcem objektu – městysem – a společně se snaží získat finance na opravu z různých dotačních programů. Obvykle však narazí na stejný problém – kulturní památka se nenachází v turisticky zajímavé lokalitě.
foto: 2015
https://mapy.cz/turisticka?x=14.9865612&y=49.5635879&z=14&l=1&source=base&id=1702082
Lukavec, okres Pelhřimov, Kraj Vysočina
Zámek dal v roce 1792 postavit hrabě Jan Berthold Schaffgotsch se svým zetěm Alfonsem Aichelburgem na místě bývalého panského domu. Dnes je tento původně klasicistní zámek, který byl později novorenesančně upraven, dominantou obce. Jedná se o jednopatrovou čtyřkřídlou budovu, která má střední průčelí členěno rizalitem se završeným trojúhelníkovým štítem. V roce 1945 získala zámek obec Horní Maršov poté byl objekt převeden na stát a byl v něm umístěn Dětský domov. Roku 1991 získala obec zámek v restitucích zpět, obec však na údržbu rozsáhlého areálu neměla prostředky a nabízela jej k prodeji. Roku 1994 byl dětský domov zrušen a v roce 1997 obec zámek prodala do soukromých rukou. Soukromým majitelům se však nepodařilo realizovat žádný z několika anoncovaných záměrů (turistická ubytovna, luxusní hotel aj.) a zámek bez využití a v posledních letech i bez údržby chátral.
V roce 2016 byl zatím neúspěšně nabízen k prodeji.
Zámek je pro turisty nepřístupný.
Fotografie červenec 2015.
Horní Maršov, okres Trutnov, Královéhradecký kraj
Pozdně barokní zámek s rozlehlým dvorem s hospodářskými budovami a sýpkou byl postaven na místě původní tvrze. Poprvé byla připomínána v roce 1430, kdy byla v majetku Zdeňka z Nestajova. Zámek byl postaven po roce 1718 v barokním slohu podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichla.Vyrostl až někdy ve 40. letech 18. století, kdy panství získal od rodu Robmhapů Ignác Václav Carretto Millesimo.
Rok 1948 přinesl znárodnění, hospodářské budovy obsadilo JZD a na zámku se střídali různé instituce a nájemníci.
Po roce 1989 se už poměrně zchátralé panství navrátilo sestrám Aleně Mudroch a Miladě Gautschi, vnučkám původního majitele Dr. Sovy. Zámek následně v držení společnosti Farm Moravany, za kterou stojí známý italský realitní magnát Mauro Piccinini. Ten je veden v dalších zhruba stovce podobných účelových firem, které po celé republice vlastní několik obdobných (a podobně zdevastovaných) objektů. O objekt zámku majitel nejeví zájem, mnohem raději by využil přilehlé pozemky, které by rád využil pro stavbu rodinných domů. Dnes je na barokní zámeček v Moravanech smutný pohled a objekt je i s přilehlým hospodářským dvorem v dezolátním stavu. U vzácné barokní sýpky dokonce došlo ke zřícení střechy, konec zámku v Moravanech je zdá se neodvratitelný.
Zdroj : https://pardubice.rozhlas.cz/zamek-moravany-u-ronova-nad-doubravou-6084848
Foto: červen 2018
Švihovští z Rýzmburku nechali v 1. polovině 17. století vybudovat renesanční zámek. V roce 1718 koupila zámek hrabata z Pöttingu, za kterých byl původní zámecký objekt přestavěn na rozsáhlé barokní sídlo. Za Taaffů následovaly především ve 2. třetině 19. století další úpravy, barokní charakter zámeckého areálu však zůstal v podstatě zachován. Z tohoto období pochází balkon a zvýšena věž, na níž byl umístěn erb Taaffeů - drak a kůň, mezi nimi je hraběcí koruna. V roce 1929 zámek vyhořel, byl však opraven. Taaffeové vlastnili zámek do roku 1937.
V roce 1944 byla do části zámku umístěna škola. V době, kdy byla v zámku armáda, došlo k výměně oken, vybudování ústředního vytápění a další úpravy, které poničily hodnotné prvky objektu. Byla opravena střecha nad "vojenskou" částí a vybudovány dva byty v části "školní" na konci osmdesátých let. V lednu 2008 zakoupil zámek i s hospodářskými budovami a zemědělskými pozemky představitel akciové společnosti Lamela Electric Ing. Zdeněk Houdek.Provedl parkové úpravy a mělo by se navázat na opravu objektů. Celková suma potřebná na kompletní obnovu zámku a přilehlých hospodářských budov je odhadnuta na 350 milionů korun. Zdroje financování jsou zajištěny, vše ale zůstalo stát na jednáních s památkáři a městem. „Pokud by vše dopadlo, jak má, a my mohli začít opravovat, bude zámek obnoven do dvou tří let,“ (slova majitele zámku pana Zdeňka Houdka)
Zámecká budova je podle Houdka v relativně dobrém stavu, obývána totiž byla do poloviny devadesátých let. Větší problémy prý budou s hospodářskými budovami, které jsou v havarijním stavu. Ve špatném stavu jsou i hradby zámku. Podnikatelským záměrem majitele Zdeňka Houdka je vybudovat Lázně Nalžovy - lázeňsko-rehabilitační a léčebné centrum a Golf resort Stříbrné Hory. Uchovat kulturní památku zámek Nalžovy pro budoucnost. Postupně spojit dva projekty Lázně Nalžovy a Golfový resort Stříbrné Hory a rozšířit možnosti území.
V červenci 2016, kdy jsme místo navštívili, byl park krásně upraven, ale další postup prací jsme nezaznamenali. Pan správce nám byl zapřen, takže další informace ani fotografie interieru se nám nepodařilo získat. Podbrobnější informace o zámku:
Stránky zámku >>>
Nalžovské Hory na historické mapě >>>
Nalžovské Hory, okres Klatovy, Plzeňský kraj
Nepřístupno.
Kostelíky z našich cest >>>
Chráněná území ČR >>>
Webstudio JV >>>
Photo Art Studio >>>
Chewra >>>
Penzion Čtyřlístek >>>
.