Kde duše předků sídlí...

Zámek Smilov

Zámeček ve Smilově u Štoků nikdy nepatřil mezi důležitá šlechtická sídla, přesto ho vlastnily i přední evropské rody. Ještě po druhé světové válce byl v bezvadném stavu, pak ale přišlo čtyřicet let komunistické totality. A po nich z kdysi útulného zámku zbyly ruiny.

Vesnička Smilov vznikla nejspíš někdy na přelomu třináctého a čtrnáctého století. Bydleli v ní hlavně horníci z okolních stříbrných dolů. Zámek ve Smilově ale vyrostl až mnohem později. Až v roce 1701 ho nechal postavit Augustin Arnošt Schönovetz z Ungarswerthu. Po něm smilovské panství koupili například Sinzendorfové, tedy rod, jehož členové zastávali přední funkce v rakousko-uherské státní správě.

O více než sto let později patřil zámeček ve Smilově také třeba pruskému premiérovi Karlu Antonínu Hohenzollern-Simaringenovi, jeho synovi Antonovi, který v uniformě pruské armády padl v bitvě u Hradce Králové, nebo Karlovu vnukovi Vilémovi, jehož potomci na přelomu devatenáctého a dvacátého století vládli Rumunsku.

Hohenzollernové však v době své největší slávy vlastnili šlechtická sídla v celé Evropě, malé – a navíc zadlužené – panství mezi tehdejším Německým Brodem a Jihlavou pro ně proto mělo minimální význam. Neexistují žádné písemné doklady o tom, že by čelní představitelé německého rodu někdy na Smilově dlouhodoběji pobývali.

Když pak nastal rozpad Rakouska-Uherska a po vzniku nové republiky byla vyhlášena pozemková reforma, Hohenzollernové nic nenamítali, aby od nich takřka nepoužívaný zámek odkoupil statkář Václav Skřivan. Ten na něm spokojeně hospodařil celé meziválečné období, pak s obtížemi i během druhé světové války i krátce po ní. Pak ale přišel únor 1948 a bývalé šlechtické sídlo přešlo do vlastnictví „lidu“.

Zámek získalo nově zřízené JZD Štoky, které v něm zřídilo kanceláře a byty pro zaměstnance. O budovu se ale nikdo soustavně nestaral, brzy do ní začalo zatékat. Ještě před sametovou revolucí ji proto její obyvatelé opustili. Po pádu totalitního režimu sice smilovský zámek v restitučním řízení znovu získali potomci původních majitelů, kteří jej ostatně vlastní dodnes, peníze na nutné opravy ale nemají. Budova tak zůstává nevyužitá a dál rychle chátrá.

http://www.5plus2.cz/file.aspx?d=18.9.2015&n=PETPLUSDVA&e=BC-JIHLAVA&t=pdf 

Zakletý zámek

Zelená džungle na okraji Smilova u Štoků ukrývá rozpadající se statek, kde se roku 1902 narodil jeden z nejslavnějších českých fotografů.

Jaroslav Rössler patřil k nemnoha umělcům původem z Vysočiny, kteří už za svého života dosáhli světového uznání. U Františka Drtikola se vyučil fotografii a po krátkém angažmá v Praze pak v letech 1925 až 1935 žil a tvořil v Paříži. Byl jedním z průkopníků avantgardní fotografie své doby. Jako jeden z prvních na světě tvořil fotografické abstrakce, koláže, fotogramy. Čili, zjednodušeně řečeno, obrazy rozložené na prvočinitele a znovu složené v nový celek.

Narodil se v roce 1902 v malé vesničce Smilov, součást i nedalekých Štoků. Jenže kdo by chtěl v současnosti ve Smilově hledat kořeny Rösslerovy tvorby, našel by v jistém smyslu slova to, co určovalo Rösslerovu tvorbu. Totiž rozklad. Rodný dům Jaroslav a Rösslera někdejší thunhohensteinský statek na okraji Smilova, kde byl otec Jaroslava Rösslera správcem a později nájemcem, se zvolna mění ve zbořeniště. Okolí domu se zřícenými stěnami a propadajícími se stropy je zarostlé neprostupnými houštinami. Klenuté sklepení pod budovou si někdo z nejasného důvodu zřejmě spletl s kafilérií a vysypal tam těla desítek leklých kaprů. Majitelem někdejšího statku je berounská akciová společnost Skastemo. Předsedou jejího představenstva je berounský veterinář Jan Štefánek, jeden z potomků rodiny, která statek vlastnila od dob první republiky. Po konfiskaci v roce 1951 jej Štefánkovi dostal i zpět do majetku při restitucích v roce 1995.

Štefánkovi se zpustlým dvorem prozatím nemají žádné záměry a nijak jej nevyužívají. Zatím neuvažují ani o prodeji. „Myslím, že ty budovy nejsou rekonstruovatelné, statik mi to řekl už před patnácti lety,“ řekl veterinář Štefánek. Ten má v úmyslu nechat stavení zbourat a pozemek pak znovu využít. Štefánek přitom ví,že se právě zde narodil slavný Rössler, jehož malířskou část tvorby shodou okolností až do 18.října vystavuje jihlavská Oblastní galerie Vysočiny. „Jedinou možností by bylo nechat statek zrestaurovat, na to ale nemáme peníze,“ řekl Štefánek.

Místní pamětníci říkají, že ještě po roce 1990 statek nebyl zdaleka v tak dezolátním stavu, jako je nyní.

18. září 2015 Jihlavsko a Pelhřimovsko

Do roku 1989 na statku hospodařilo JZD Štoky, které provádělo aspoň základ ní opravy. Do té doby ještě měl statek typický klenutý vjezd, fungoval zde chov koní, skotu, vepřů a slepičárna. Z deputátních bytů u příjezdové cesty nebyly rozvaliny jako dnes.„Sám jsem tam strávil dětství, bývalo to největší hospodářství ve vsi. Elektřinu ze statku odpojili až před pěti lety, když do drátů spadla větev z lípy ubrány. Dneska jsou to ruiny, kde si občas chodí kluci zahrát paintball,“ řekl místní Josef Rosický, který i dnes bydlí v sousedství statku. 

Běla Skaláková, za svobodna Štefánková, také na smilovské usedlosti trávila dětství. „Kdyby naší rodině statek vrátili po pražském jaru v roce 1968, měli bychom energii, abychom ho uvedli zase do chodu. Ale dneska už je to těžké,“ řekla.

Dějiny od Bílé hory

Statek má dlouhou historii: rod Thun-Hohenstein ho měl ve správě v letech 1620 až 1918. „I pro tuto dlouhou historii by si statek zasloužil zařazení mezi státem chráněné památky. Kolik takových máme? Nebylo by uvážené se jich dál zbavovat místo toho, abychom se je snažili zachovat. Peníze na opravu by se jistě postupně našly,“míní Markéta Findeisová ze Smilova.

Rössler zde žil do svých patnáct let,kdy odešel na svá neúspěšná první studia gymnázia

V Havlíčkově Brodě a pak na obchodní školu v Kolíně. Odtud pak už vedla jeho cesta k Drtikolovi.

Smilovský statek později introvertní fotograf kreslil, sem situoval také svůj zamýšlený film, o kterém se dochovaly fragmenty v Rösslerově zápisníku. „Měl zachytit ráno ve Smilově. Zdánlivě banální děj, jen výtvarně zobrazované běžné, ale intenzivní prožitky svědčí o jeho metodě vidění světa. V případě realizace by to byl zřejmě náš první avantgardní film,“ uvedl kurátor Rösslerovy jihlavské výstavy Petr Štěpán.Rössler rodný Smilov navštívil ještě v roce 1967.

„Fotografie jej zachycují ve vsi i s tehdejšími obyvateli nebo zaměstnanci statku, někdejšího zámku, který od roku 1905 obhospodařoval Rösslerův tatínek Eduard,“ uvedl Štěpán. Fotograf zemřel v roce 1990 v Praze.

Kdo to byl

Jaroslav Rössler se narodil 25. května 1902 ve Smilově u Štoků na Havlíčkobrodsku. Fotografii se učil v už tehdy slavném pražském ateliéru Františka Drtikola . Jako fotograf i výtvarník byl členem hnutí Devětsil. Na počátku své kariéry fotografoval například Osvobozené divadlo.

V letech 1925 až 1935 žil v Paříži,kde pracoval pro komerční fotoateliéry, věnoval se ale také uměleckým experimentům. Jeho manželkou se v roce 1926 stala fotografka Gertruda Fischerová. Po náhodném fotografování pařížských demonstrací byl v roce 1935 Rössler z nejasných důvodů z Francie vyhoštěn. Utrpěl psychický šok, který znamenal konec nejvýznamnější části jeho umělecké kariéry. Po návratu do Čech se stáhl do ústraní, i když se dál věnoval fotografii i malířství.

Zemřel 5. ledna 1990 v Praze.

http://www.regionvysocina.cz/blog/zamek-ve-smilove-vlastnili-predni-slechtici-po-unoru-1948-zchatral-130407/ 

https://mapy.cz/turisticka?x=15.6344019&y=49.5256039&z=15&l=1&source=base&id=2116966&q=smilov%20havl%C3%AD%C4%8Dk%C5%AFv%20brod

Smilov-Štoky, okres Havlíčkův Brod, Kraj Vysočina