Původní pozdně gotickou tvrz postavil v letech 1520 až 1530 zástavní pán Petr ze Žerotína. Do dědičného držení Královské panství zakoupil roku 1583 vzdělaný štýrský šlechtic Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu, president dvorské komory, dvořan, osobní přítel
Rudolfa II. a bratranec posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka. Počínaje rokem 1586 začaly stavební práce a tvrz se změnila na příjemný renesanční zámek. Když Ferdinand opustil pražský císařský dvůr pro luteránskou víru, staly se mu Janovice azylem.
Vynikající finančník a znalec dolování vybudoval na panství hutě podle štýrské předlohy, a dal tak impulz k modernizaci celého železářství v našich zemích. Mezi lety 1656 a 1658 přibyla k zámku kaple v podobě rondelu a roku 1663, krátce před smrtí Volfganga Bedřicha, přestavěl zámek stavitel Alessandro Cannevalo v raně barokním duchu. Po období dietrichštejském přešlo panství roku 1721 sňatkem ovdovělé Marie Arnoštky z Gallasu do vlastnictví jilemnických hrabat Harrachů a zámek se stal vedlejším sídlem českého
rodu. Ferdinand Bonaventura provedl ve 40. letech 18. století zásadní přestavbu zámku s pomocí významného stavitele Gottfrieda Weissera v pozdně barokním slohu. Jeho dílem je celé západní a část severního křídla, kterými dotvořil zámek do dnešního tvaru rozevřeného písmene L. Vznikla tak hodnotná, výstavná a nesmírně prostorná stavba. Již v 60. letech je ale zámek opět přestavován, tentokrát v klasicistním stylu, Isidorem Gannevalem. Roku 1764 začaly bít zámecké hodiny a 1766 se skončila přístavba pivovaru. Dnešní tvář získal zámek v letech 1827 až 1850. V 19. a ve 20. století proběhly vnitřní úpravy a poslední vnější úpravy pochází z roku 1901. Zámek se stal trvalým sídlem janovické linie Harrachů za Karla Alfréda v druhé půli 19. století. Větev vymřela roku 1937 významným zemědělským znalcem a filantropem Františkem Arnoštem. Poslední majitelkou byla jeho dcera Anna Marie, žena maďarského diplomata Františka Zikmunda Rosty - Forgache z Barkocz. Nejtěžší chvíle nastaly po roce 1945. Majetek byl rodině pronásledované nacisty zabaven, část mobiliáře vyvezena do Maďarska, něco umístěno na zámku Liběchov a většina zničena nebo rozkradena. K jistému zlepšení došlo příchodem archivu Olomouckého kraje roku 1949 a později přibyly další fondy. Roku 2002 byl archiv deponován v Opavě a Olomouci. Zámek je prázdný a se stopami necitlivého zacházení, ale suchý a nikoli v nevratném stavu.
Přes nemalé náklady není jeho revitalizace problémem. V letech 2010 - 2012 proběhlo na janovickém zámku několik opravných záchranných prací, které inicioval a organizoval pan Ondřej Bačík st. Konkrétně se jednalo o instalaci mříží do přízemních oken,
instalaci všech nalezených dveří, opravu omítek a zdiva, úklidové práce všech prostor, opravu střechy a částečně krovů, opravu a výrobu nových okenic, zárubní a dveří.
Od června roku 2019 spadá pod správu Národního památkového ústavu, není v pronájmu města Rýmařov.
Zámek lze navštívit v návštěvních hodinách.
Zdroj : http://www.muzeumrymarov.cz/zamekjanovice.html
[ http://www.zamek-janoviceurymarova.cz/
| www.zamek-janoviceurymarova.cz ]
Fotografie červenec 2017
Trefili jsme se do dne, kdy nebyl zámek otevřen.Tak fotky interieru snad někdy příště….
Kostelíky z našich cest >>>
Chráněná území ČR >>>
Webstudio JV >>>
Photo Art Studio >>>
Chewra >>>
Penzion Čtyřlístek >>>
.