Majitelem biskupického zámku je Libor Maňák, který ho koupil koncem roku 1990 od obce. Pořizovací cena měla být údajně 1,4 milionů s tím, že na zámku zůstalo několik desítek nájemníků. Dnes už objekt obývá majitel sám jen se svou přítelkyní. Jaké jsou hlavní důvody zchátralého stavu zámku? Podle Maňáka jsou podstatnými viníky liknavé úřady. Maňák prý několikrát neuspěl při žádostech o státní a krajské granty. Kvůli tomu byly plánované opravy pozdrženy a čeká se, až se sežene patřičný dostatek finančních prostředků. Dosud proběhla na zámku výměna rozvorů elektřiny a kanalizace, došlo také ke spravení střechy, aby do objektu nepršelo. Maňák si také nechal vypracovat restaurátorský průzkum a má jasný postup záchranných prací. Do budoucna plánuje nové omítky, výměnu oken (prvních dvanáct už údajně nakoupil) a rekultivaci parku. Zámek dnes využívá jako své rodinné sídlo, v objektu plánuje zřízení posilovny, knihovny, kanceláří, zasedací místnosti a loveckého salónku.
Z historie:
Vojtěch Libštejnský z Kolovrat dal na místě původní tvrze v letech 1713 – 1716 postavit nynější zámek. Poté, co zámek a biskupické panství vlastnil rod Blümegen, připadl majetek rodu Schaaffgotsch. Manželka prvního Schaaffgotsche v Biskupicích, rozená hraběnka z Fürstenberku, dala vysadit park kolem zámku. Tehdejší majitelé provedli také úpravu zámku a zavedli teplovzdušné topení. V letech 1874 – 1945 byl zámek v držení Thurn – Taxisů. Za těchto majitelů bylo opraveno východní křídlo zámku a byly vykoupeny a rozbořeny domy pod zámkem. Na tomto místě vznikl park, který byl ohrazen cihlovou zdí. 10. května 1945 byl za dosud neobjasněných událostí v Biskupicích zastřelen revolučními gardami Friedrich Thurn – Taxis. . Zámek byl poté v majetku obce a sloužil jako byty, mateřská školka a kanceláře obce. Dnes je část severního křídla využívána k bydlení, zbytek velmi zpustlého zámku chátrá dál bez využití.
Podzim 2015
http://www.rozhlas.cz/pardubice/pamatky/_zprava/zamek-biskupice-u-jevicka--931616
https://mapy.cz/turisticka?x=16.7677090&y=49.6479941&z=14&source=base&id=1701234
Biskupice, okres Svitavy, Pardubický kraj
nepřístupno
Zámeček zde nechal vybudovat kolem roku 1700, majitel opočenského panství Jeroným Colloredo. Zámeček byl vystavěn pro pohodlí lovců, aby zde po práci odpočívali, najedli se a někdy mohli i přenocovat a nemuseli se vracet do opočenského zámku. Postaven zde byl i druhý panský dům pro pachtovní bydlení lesního nebo myslivce.
Kolem roku 1840 byl zámek, podle dochovaných pamětí, změněn na myslivnu. Potřebám lesní správy Colloredo-Mansfeldů sloužil bývalý zámek až do roku 1945. Ve 30. letech 20. st. byla provedena jeho rozsáhlejší oprava a přistavěna dřevěná předsíň. Po roce 1945 převzala objekt lesní správa, které myslivna patřila až do vyřízení restitučního nároku dědičky rodu Colloredo-Mansfeldů, Kristýny.
Myslivna je nyní opuštěná a čeká na svou rekonstrukci. Při posledním setkání s hraběnkou Kristýnou Colloredo-Mansfeld byla řešena i budoucnost této dominanty obce. Dle vyjádření majitelky je plánovaná celková rekonstrukce, přičemž v posledních letech byla již provedena oprava střechy, úklid v těsné blízkosti domu a také došlo k obydlení sousedící myslivny.
U zámečku také začíná krásná lipová alej.
https://www.obecbolehost.cz/lovecky-zamecek
https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/2804-lovecky-zamecek-bolehost
kulturní památkou od 3.5.1958
Nepřístupný.
Bolehošťská Lhota, Bolehošť – Rychnov nad Kněžnou – Královéhradecký kraj
Z původní tvrze,která pocházela z roku 1222, vznikl následnou přestavbou na přelomu 17. a 18. století soubor objektů tvořících rozlehlý areál. Do čela byla zakomponována volně stojící jednopatrová budova zámku v pozdně barokním stylu s přízemními arkádami. Objekt byl určen řádovému komisaři, který z Branišovic vyjížděl na vizitace jiných klášterů v zemi.
Po zrušení řádu císařem Josefem II. v roce 1782 se zámek dostal do Náboženského fondu a od něj do majetku Lichtenštejnů. Na knížecím zámku se 12. října 1848 při své cestě z Vídně do Olomouce zastavil na oběd i sám císař a král Ferdinand Dobrotivý s chotí a četným doprovodem.
Poslední šlechtou na branišovickém zámku byli Kinští, jimž byl zámek po 2. světové válce zkonfiskován a převeden na místní Šlechtitelský a plemenářský podnik. V 60. letech dvacátého století prošel zámeček „modernizací“, při které bylo první patro budovy přeměněno na byty. V zámku nezůstalo téměř nic původního. Pouze schodiště a jedny nebo dvoje dveře.
Koncem roku 2014 areál zámečku v Branišovicích koupili manželé Pavlovcovi, kteří by rádi toto unikátní historické místo zachránili a postupně přivedli k životu. Chtěli by pro něj najít smysluplnou úlohu při využití současnou společností. Místo tak bude moci přenést své historické, národní a kulturní poslání do budoucnosti.
Již za ty tři roky se jim mnohé povedlo. Zbavili zámek nežádoucího odpadu, kterým byly veškeré prostory zaneseny. Vymýtili nálety a vysadili lípy. Podařilo se jim u hospodářských budov prosadit zrušení statutu kulturní památky. Tou zůstal pouze zámek a vstupní brána. Díky tomuto kroku mohly být přilehlé hospodářské stavby opraveny a zachráněny před zřícením. Majitelé zde zřídili Statek, kde chovají koně a jiné drobné zvířectvo. Pořádají sezonní akce pro obyvatele, kterými podporují obnovu zámku samotného.
Paní majitelka Ing.Arch.Barbara Pavlovcová nám prozradila, že by v zámku ráda viděla zase byty, které tam již jednou existovaly a přízemí by pak ožilo drobnými krámky a společenskou místností pro kulturní potřeby nejenom obce. Držíme manželům Pavlovcovým palce, aby se jim přes všechna úskalí, která jim nynější doba přináší, podařilo své plány přivést ke zdárnému konci.
Zdroj : http://www.zamekbranisovice.cz/
Děkujeme milé paní majitelce za umožnění návštěvy zámku a za provedení areálem.
Foto – září 2017
Zámek v obci Branky, ležící nedaleko Valašského Meziříčí. Jedná se o drobnější stavbu, mající za sebou dlouhou historii.
V Brankách stávala tvrz poprvé zmiňována v listině z 16. století. Tato tvrz byla s největší pravděpodobností v 18. století přestavěna na barokní zámek, který dnes slouží jako obecní úřad. Jedná se o tzv. starý zámek. Nedaleko od něj se nachází zámek nový.
Toto rytířské sídlo v barokním slohu si zde nechal zbudovat majitel Branek František Erasmus Lockner z Lockenau. Na konci 19. století nechává tehdejší majitel advokát dr. Hans Huber provést na budově historizující úpravu, ta ji přinesla její současnou podobu. V 30. letech minulého století zde sochař a malíř Josef Siegel vytvořil unikátní výzdobu interiérů, na přání tehdejšího majitele. Posledním soukromým vlastníkem zámku byla Zbrojovka Brno, která jej využívala pro rekreační účely. Po zestátnění sloužila budova v 50. letech mimo jiné k ubytování dětí řeckých emigrantů. Poté zde byly zřízeny byty, které zde fungovaly do roku 1983. Od této doby je zámek opuštěný a chátrá.
Autor: Pavel Mašláň, Muzeum regionu Valašsko p.o.
Zdroj: http://valassky.denik.cz/zpravy_region/v-brankach-maji-dva-zamky-stary-a-novy-20120910.html
Fotografie srpen 2017.
Zámek je hlavní dominantou obce. Tvoří ho zajímavý komplex dvou šlechtických sídel. Staršího a cennějšího renesančního Starého zámku a barokního Nového zámku, který převzal funkci po Starém zámku, jenž byl využit pro hospodářské účely. Celý komplex je bez využití a rychle chátrá. Současný osud obou zámků je takový, že majitelem se po Státním statku, který zámek zcela zdevastoval, stal Pozemkový fond, který se k památce choval takřka stejně jako socialistický Státní statek. Od Pozemkového fondu zámek získala obec, avšak náklady na obnovu zámků byly vyčísleny na 100 milionů korun. Obec samozřejmě nemohla takovou sumu investovat, a proto zámecký areál na jaře roku 2006 za symbolickou sumu 3 000 000,- odprodala firmě podnikatele Vojtěcha Pavery z Mokrých Lazců u Opavy. Podniktel sice již veřejně v tisku deklaroval, že ze zámeckého areálu míní vybudovat nové léčebné centrum s ubytováním, ale jen čas ukáže, nezůstane-li jen u slov.
Zdroj : http://www.hrady.cz/index.php?OID=2865
Fotografie únor 2017
Zámek vznikl přestavbou gotické tvrze z roku 1452, není však známo, kde v obci stála. Renesanční tvrz byla postavena ve 2. pol. 16. stol., snad na místě původní tvrze. Po poškození za 30-leté války proběhla koncem 17. stol. její přeměna na barokní zámek. Ten roku 1933 vyhořel, následně byl nepříliš citlivě obnoven. Ve 2. pol. 20. stol. ho obec využívala k bytovým účelům a jeho stav byl už v 80. letech 20. stol. špatný. K potřebným opravám nedošlo ani po návratu do soukromých rukou po r. 1989. Pokračující chátrání objektu může už brzy vyústit v jeho přeměnu ve zříceninu.
My jsme zámek navštívili v červenci 2018.
Jeho stav se zhoršil. V jedné z místností se již propadl strop. Lze ho také těžko najít, protože je úplně pohlcen přírodou. Vyfotit jej z venku, bylo téměř nemožné.
Aktuální informace o zámku zde:
https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/1130-zamek-brtnice
Foto srpen 2018
Brtnice, okres Jihlava, Kraj Vysočina
K návštěvě tohoto zámku jsme se dlouho chystali. Navštívit se nám ho podařilo až v březnu 2017. Musím říct, že na mne zapůsobil velkolepě, přestože je velmi oprýskaný. Chvíli jsem si připadala jako někde v Anglii. Tak pozoruhodnou stavbu jsem do teď neviděla. Sice mi chvílemi připomínal novogotickou sladovnu, ale stejně jsem od něj nemohla odtrhnout oči. Jen jsem z něj měla zvláštní pocit. Působil opuštěně až tragicky. Nebylo to pro jeho vzhled, ale snad pro jeho osud. Nahlédněte do jeho historie.
Na místě dnešního zámku původně stála opevněná pozdně gotická tvrz s příkopem a zdí. Tato byla v průběhu 16 století postupně přebudována na renesanční zámek. Podle urbáře z roku 1604 měl zámek dva příkopy, mezi kterými byla umístěna zeď se třemi menšími baštami, vnitřní příkop byl osázen stromořadím. Do zámku se vcházelo směrem od zahrady (dnešní park). Tento zámek, nepříliš reprezentativní, byl barokně přestavěn v letech 1709–1710 podle projektu architekta Domenica Martinelliho v době, kdy byl majitelem bzeneckého panství hrabě Erdman z Pruskova. Ve Bzenci tak vznikl dvouposchoďový barokní zámek čtvercového půdorysu s věží uprostřed, portálem a sály se štukovou výzdobou, v rozích zámku se tyčily čtyři arkýře, nad hlavním vchodem z nádvoří byla umístěna věž s hodinami. Součástí zámku byl honosný park se skleníkem, ve kterém byly palmy, fíkovníky a okrasné rostliny. Před zámkem stála oranžérie se dvěma sochami Apolóna a Diany, parkem protékal potůček, který se vléval do rybníku.
V 90. letech 18 století byl opravován a obehnán příkopy. V 50. letech 19. století byl zámek zcela zbořen a na jeho místě byl v letech 1853–1855 se značnými finančními náklady postaven zámek nový ve stylu anglické gotiky. Při této přestavbě došlo rovněž k úpravě zámecké zahrady, která byla přeměněna na krajinářský park o rozloze 7,60 ha. Náročná finanční přestavba zámku vedla k zadlužení majitele bzeneckého panství Viléma, hraběte z Reichenbachu a z Lesonic, který roku 1866 spáchal sebevraždu.Vdova po hraběti Vilémovi, hraběnka Amálie, bzenecké panství sice spravovala, ale nikdy v zámku nebydlela. Dcera Karolína zemřela v útlém věku.Dědičkou panství se stalapo smrti hraběnky v roce 1913 Pavla, druhá dcera. Ta zámek ale prodala v roce 1917 majiteli strážnického panství, hraběti Antonínu Mágnisovi. Ten zámek do roku 1923 pronajal Vojenské správě jako skladiště léčiv. V roce 1938 byl prodán vinařskému družstvu v Bzenci a od té doby se stal sídlem vinařů. V březnu 1952 došlo v půdních prostorách zámku k rozsáhlému požáru, který značně poškodil celou střechu a původní ráz stavby tím byl částečně narušen.V prosinci 2002 nakonec koupilo objekty zámku a přilehlého historického parku město Bzenec.
Celý zámecký objekt a dokonce i přilehlý velký park jsou podsklepené. V přilehlém anglickém parku je velmi stará lípa, která se nazývá Bzenecká lípa a patří mezi nejstarší stromy na Moravě, její věk se odhaduje na více než 900 let.
Více zde: http://www.farnost-bzenec.cz/bzenecky-zamek/
Historická mapa >>>
Kostelíky z našich cest >>>
Chráněná území ČR >>>
Webstudio JV >>>
Photo Art Studio >>>
Chewra >>>
Penzion Čtyřlístek >>>
.