Kde duše předků sídlí...

Vydejte se s námi po památkách známých, i neznámých, dřív než nadobro nám zmizí

csbebghrenfrdehuitplrusrsksles

Úvod

Stopy prachu

 

Již zdálky vidím objekt mé touhy, srdce v duši mi bije a mého těla se zmocňuje zvláštní pocit očekávání. Čím jsem blíže, tím jsou mé kroky rychlejší a nedočkavější... Podaří se najít vchod, je místo přístupné? A když mé oči spatří, že vchod je volný, vše se ve mně zklidní a já pomalu vcházím..

Našlapuji  tiše, napínám sluch... Není slyšet nic jiného než  bouchání oken, jenž dávno přišla o svou skleněnou výplň... vrzání dveří , které měli to štěstí a zůstali v pantech a nebyly uloupeny... Vítr, jenž se zde svobodně prohání a pohrává si s prachem, který zde pokrývá vše, co už dlouhá léta nikomu neslouží...

 

 
 

Komentáře   

0 # Elly 2016-11-26 21:33
i já mám zvláštní pocit a hlavně touhu pohlédnout na staré stěny a slepá okna
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
0 # Libuše 2017-11-06 09:54
Z celé duše Tvé citlivé jsi vše krásně sepsala Evičko.
Obdivuji Tě v tomto směru,neboť já bych nevlezla tam kde jsou díry v podlaze.Nebo okna která drží na čestné slovo ale mohu říci že si to všechno moc ráda prohlížím a jsem šťastná že se tomu s Jiříkem věnujete.Moc vám z celého srdce děkuji a přeji ještě hodně krásných fotoúlovků.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

Spolupracujeme

 

Prázdné domy >>>

 

.